Každý z nás v životě zažil nějaký druh pochybnosti. Pochybnost je výraz pro určitý druh nejistoty a nedůvěry. Něčemu úplně nevěříme nebo někomu, případně pochybujeme o sobě samých.
Pochybnost je součástí lidské schopnosti reflexe. Často se objevuje v našich životech v souvislosti s možnou volbou. Můžeme se rozhodnout. A když své rozhodnutí uděláme v některém případě se právě pochybnost objeví.
Když si uděláme detailní rozbor tohoto slova… po – následně po něčem, chyba – naše označení pro něco co je špatně, nost – koncovka, která se přidává k popisu některých našich vlastností, ctností.
Pochybnost je opakem důvěry. Jestliže o někom nebo o něčem pochybujeme, znamená to, že tomu úplně nevěříme. Chybí nám důvěra. Víra ať už ve své schopnosti, tak i důvěra v život jako takový, ve vztah či cokoli jiného.
A co taková pochybnost v našich životech může způsobit?
Může způsobit nedůvěru v sebe a své schopnosti se správně rozhodovat. Čím míň si věříme, tím si míň troufáme rozhodovat. Důsledkem může být, že odevzdáváme život do rukou někoho jiného. Ptáme se, jak by se v dané situaci zachoval někdo jiný, necháváme si poradit. Přestože všechno důležité, týkajících se nás samotných, víme nejlépe. Nebereme v potaz životní cestu ani přesvědčení našich poradců, přes rozdílnost a velkou míru subjektivity. Náš život díky těmto pochybnostem, které přerostou v nedůvěru, může být značně poznamenán.
Ale nejen to. Pochybnosti ve vztazích mohou způsobit úplný rozklad vztahu. Odrazí se totiž nejen v komunikaci mezi partnery, ale i v chování. Primárně jakákoli pochybnost o partnerovi, o tom druhém, vypovídá o jistém druhu pochybnosti o sobě samém. Takže pokud nedůvěřujete partnerovi, ve své podstatě nedůvěřujete sobě. Navíc pochybnosti v nás často probouzí naše strachy. A tam, kde jsou strachy, není moc prostor pro lásku.
A může být pochybnost užitečná pro náš život?
Samozřejmě jistá dávka pochybnosti může být pro náš život i prospěšná. Může jít o reflexi, která nám prospěje a zastaví nás před nerozumným rozhodnutím. Jakási zdravá míra kritického myšlení, které nás vede k tomu, abychom nad věcmi více přemýšleli, zkoumali je a pozorovali a díky tomu se líp seznámili se sebou samým. Jestliže však tato míra převáží v nezdravou závislost při rozhodování na druhých, nemožnost být šťastný ve vztahu nebo si třeba najít práci, která odpovídá našim schopnostem, pak je nejvyšší čas s tím začít něco dělat.
Otázkou tedy je kde začít. Jak si začít věřit?
Cestou, jak si víc věřit je objevit své silné stránky a lépe se poznat. A nejen to, ale i vnést do života optimistický nadhled a tím zvýšit důvěru v života jako takový. Návody na oba, ale i mnohem víc najdete v mém novém e-booku 10 rad pro šťastný život.
Dobrým krokem může být i pohled do minulosti. Pohled s cílem najít situace, které jsou podobné té dnešní a podívat se, jak jsme je vyřešili. Případně najít situaci, která byla ještě těžší, horší než je to, co řešíme dnes. A sami sobě tak dodat odvahu. Zvládli jsme to tehdy, popereme se s tím i nyní. Obnovit tak důvěru v sebe. Zároveň taky přijmout chyby jako součást učícího se procesu. Nelitovat, poučit se a jít dál.
A věřím, že váš život se může v mnohém změnit.
S láskou a úctou
Dáša