V poslední době se nám tady rozmohl takový nešvar. Vlastně asi to není v poslední době. Čím víc pracuji, tím víc se s ním setkávám. Rozhlížím se kolem sebe a vidím, jak mnozí z nás zůstávají uvíznutí v minulosti a ve svých příbězích.
O co tedy jde?
Pro lepší přiblížení uvedu pár příkladů.
Krásná mladá žena, která prošla rozchodem. Ještě po dvou letech je v lítosti, smutku, sebeobviňování a nedokáže prožívat radostné okamžiky. Přestože její bývalý partner má novou partnerku, touží po něm a chce být s ním. Odmítá svoji samotu. Denně se vrací ve vzpomínkách do svého minulého vztahu a týrá se.
Úspěšná žena, která má krásnou kariéru a tři děti. Má i partnera, ale… Nepodílí se finančně na chodu rodiny. Nepomáhá ji s domácností, domem, dětmi. Ona i po třech hodinách spánku vstane a jde mu udělat snídani, protože on by se nenajedl a měl by hlad. Sama je na pokraji zhroucení.
Muž, který vidí, jak se ztrácí naše lesy, jak se rozšířil kúrovec. Trápí ho to, nadává na neschopnost druhých, má spoustu nápadů, ale tím jeho příběh končí.
Ve výčtu bych mohla pokračovat.
Co mají všichni společného?
Mají pocit, že nemají vliv na to, co se děje, na svůj život i jiné jeho části.
Žijí život v přesvědčení, že štěstí nám může přinést někdo z venku. Ti venku taky rozhodují o jejich životu. O tom, jestli něco mají nebo nemají. Jestli je jim dobře nebo není. O tom, jak se jim daří a nejen jim, ale i našim lesům.
Mají mnoho nefunkčních vzorců, programů a přesvědčení, kterými sami sebe udržují v tom, že je to záležitost někoho jiného.
Nešvar našich životů. Princip oběti.
Často přichází a přejí si, aby se něco změnilo, protože cítí, že jejich situace je dál neúnosná. Ne všichni však pochopí, že to mají ve svých rukou. Očekávají radu, jak to udělat, aby ti druzí…alespoň je pochopili, ocenili, uznali, slyšeli. Nebo dál pronáší své soudy nad neschopností jiných, aniž by si uvědomili, že mluví vlastně i o sobě.
Mám pro vás špatnou zprávu.
Žádný muž nepřinese ženě štěstí. A pokud ano, bude to jen dočasné. Štěstí a životní spokojenost souvisí s našim osobním nastavením. Je v naší moci.
Rodina/manžel se z ničeho nic nevzpamatují, neuznají vaše zásluhy a nezačnou fungovat jinak, protože to najednou uvidí. Je potřeba uznat své zásluhy a vytyčit si hranice.
Kritizováním lesy nezachráníme. Můžeme se však zamyslet nad tím, co s tím můžeme udělat.
Váš život odráží vaše hodnoty, vaše programy a přesvědčení.
Je to prostě všechno v naší moci. Nikoli na těch druhých. My se můžeme rozhodnout, že změníme svůj život, svůj příběh. Něco s tím prostě uděláme. Přebereme otěže zpátky.
Vím, že to není jednoduché. Je to dlouhá cesta k vlastní odpovědnosti. Je to proces, který vlastně nikdy nekončí. Občas se prostě objeví. Zase vykoukne a je tady. Snaha hodit odpovědnost na někoho jiného. A je zase jen na nás, jak se k tomu postavíme.
Několik mých doporučení, jak to udělat.
Nedávno jsem na jedné konzultaci slyšela, že život je o utrpení. S lítostí a soucitem k tomu druhému jsem vnímala, že bohužel pro některé lidi ano. S radostí jsem si uvědomila, že to naštěstí vnímám jinak. Můj život je o radosti a spokojenosti. Neznamená to, že by se mi jen v životě dařilo. Je to spíš o úhlu pohledu, jak se na svůj život díváme.
Jak to máte?
Na závěr něco z mého života. Každý den děkuji. Vyzkoušejte to taky. Najděte důvody k vděčnosti. Zaměřujte svou pozornost k pozitivním aspektům svého života. Věřím, že i tím se může váš život změnit.
Máte to prostě ve svých rukách. Chcete-li udělat změnu ve svém životě, ke které potřebujete průvodce, mrkněte na mé možnosti koučinku.
S láskou a úctou
Dáša
PS: více o koučinku zde.