MELUZÍNA V NAŠEM ŽIVOTĚ

Do rukou se mi dostal kalendář slovanských bohyní. Bohyní tohoto měsíc je Meluzína. Jistě ne náhodou si mě přivolala. Dnes jsem doma poslouchala vítr a uvědomila si, že jde o ni. Meluzína mě volá… Má temná energie je tu v plné síle. A já mám najednou možnost vidět to, co je obvykle mému zraku ukryto.

Proč a kdy Meluzína vstupuje do našich životů, kdo to vlastně je a co nám přináší?

Bylo pro mě překvapující co jsem objevila na internetu na wikipedii. Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Zjevuje se na hradě Lusignanu v západní Francii.

Jak vše začalo?

Skotský král Elinas v lese potkal vílu Présine, sestru Morgany, která je známá z legendy o králi Artušovi, jehož je sestrou. Présine Elinasovi slíbila bohatství a moc, pokud si ji vezme za ženu, ale nikdy ji nebude chtít spatřit při porodu. Elinas si Présine vezme a žijí spolu šťastně a spokojeně. Avšak jednoho dne Elinas na slib zapomněl. Présine jej proto opustila a i se třemi dcerami odešla na bájný ostrov Avalon. Když její dcery dospěly, rozhodly se otce potrestat a zavřely jej do nitra kouzelné hory. Présine však stále Elinase milovala, a proto na každou ze svých dcer uvalila prokletí:
Nejstarší Meluzína bude mít každou sobotu místo nohou hadí ocas. Prokletí může zlomit jen muž, který si ji vezme za ženu, ale nikdy ji neuvidí v sobotu.

Jednoho dne rytíř Raimondin v lese potkal Meluzínu. Právě prožíval velký smutek, protože nedopatřením při lovu kance usmrtil svého strýce. Meluzína k němu promluvila vlídnými slovy a slíbila, že mu pomůže stát se velikým a mocným vládcem, pokud ji nikdy nebude chtít vidět v sobotu. Raimondin si Meluzínu vzal a díky jejím kouzlům a moudrosti se mu skutečně podařilo získat rozsáhlé panství. Meluzína za pomoci zázraku postavila několik hradů, z nichž nejslavnější je Lusignan, zúrodnila krajinu a založila několik měst a klášterů. Také svému muži porodila deset synů, kteří měli nadpřirozené schopnosti a mnozí z nich nesli nějaké stigma, naznačující jejich vílí původ (jedno oko, kančí zub aj.). Čtyři synové se pak stali mocnými vládci v cizích zemích.

Meluzína s Raimondinem tedy žili po mnoho let šťastně, avšak jednoho dne Raimondina přesvědčili jeho bratři, že Meluzína jej každou sobotu podvádí. Raimondin tedy Meluzínu tajně pozoroval a s hrůzou zjistil, že se jeho žena každou sobotu proměňuje v hada. Když poté Meluzíně její prokletí vyčetl, Meluzína se s nářkem proměnila do své hadí podoby a odletěla z Lusignanu pryč. Jen někdy v noci se vracela, aby se postarala o své nejmladší syny, v té době ještě nedospělé. Plakala, kvílela, skučela nad hradem.

Sám Raimondin byl zdrcen ztrátou milované ženy i tím, že hanebně porušil přísahu. Proto uskutečnil kajícnou pouť do Říma a poté se uchýlil k poustevnickému životu v Montserratu. Tři dny před smrtí se mu zjevila Meluzína, aby jej upozornila na blížící se konec. Od těch dob se zjevuje na Lusignanu vždy, když má hrad změnit majitele, nebo některému z potomků svých synů tři dny před smrtí.

Tolik wikipedie… ale kde se vzala Meluzína v českých končinách?

Příběh o Meluzíně byl natolik zajímavý a poutavý, že se postupně rozšířil do dalších zemí, až doputoval i do naší země. U nás se Meluzína propojila s Větrnicí. S bytostí, která byla matka, sestra či žena větru. Když slyšíte Meluzínu ve svém domě slyšíte nářek, kterým volá své ztracené děti, propojený s větrnou energií.

Od dávných časů bylo vhodné bohy uctívat a usmiřovat. A tak vznikl zvyk Meluzínu usmiřovat moukou a krupicí. Ochránit tak vlastní úrodu před zničující větrnou energií. 
Meluzína kvílela dál. Lidé si tak začaly povídat, že Meluzína, která nemohla být se svými dětmi, začala sbírat zatoulané a ztracené děti. Ty odvádí do svého zámku v oblacích. Tam se o ně stará, krmí je, dává jim krupici, aby jim nic nechybělo.

A co Meluzína v našich životech?

Přináší zvláštní temnou energii, ale zároveň i čistící. Pokud Meluzína vstupuje do Vašeho života, vynáší na povrch Vaše vnitřní kvílení a pláč. Něco uvnitř Vás se dere ven. Něco potřebuje být vyřčeno. Už není na co čekat. Meluzína je tady. Evidentně nevnímáte některou část sebe. Něco si nedovolujete žít. Víc než o sebe se staráte o druhé. Berete ohledy, které Vás ničí a zraňují. Možná jste přišly o své děti. Děti, které mohou symbolizovat cokoli. Přišly jste o svou vášeň, sexualitu, kreativitu, vzdaly jste se svého koníčka, protože nebyl čas. Uvnitř prožíváte smutek.

Pokud slyšíte kvílení Meluzíny ve svém životě, dovolte si položit několik otázek:

Proč uvnitř pláčete?
Co je uvnitř Vás rozsekané a rozbité?
Co se z Vašeho života vytratilo?

A věřte, že dnes je ten den, kdy můžete nahlédnout a vidět. Otevřít vrátka do svého podvědomí. Uvolnit tu tajnou zprávu. Dovolit si. A pak pomalu odekrýt vlastní nevyřčené tajemství. Jakmile se Vám to podaří, najednou ve vnitřní bouři, objevíte svůj vnitřní klid. Jistotu a důvěru, že vše má svůj význam a přichází k Vám ve správný čas. Můžeme žít svůj život i v souladu se svým srdcem a duší.

A pokud stále nevíte, vyzkoušejte toto krátké vizualizační cvičení:
– Dopřejte si prostor jen pro sebe, klidné a tiché místo. Pohodlně se posaďte, zavřete si oči. Zhluboka se nadechněte, vydechněte. Pokud kdekoli na těle cítíte napětí, prodýchejte ho. Nádech, výdech. 
– Jakmile bude celé tělo uvolněné, dovolte si své myšlenky přeměnit v mraky. Z mraků pomalu sestoupí bohyně Meluzína. Pečlivě si ji prohlédněte. Jak je oblečená, jaký má obličej, jakou má chůzi. 
– Jakmile bude ve Vaší blízkosti, položte ji otázku. Zeptejte se proč se objevila ve Vašem životě. Vnímejte vše co Vám říká, případně, jak se cítíte. Všímejte si případných obrazů, které přichází. Poté nechejte bohyni odejít. Poděkujte a rozlučte se. 
– Poté co se vrátíte zpět pozorností do místnosti, můžete si své setkání zapsat nebo zakreslit.

S radostí jsem přivítala Meluzínu, bohyni vzduchu ve svém životě.

Jsem Meluzina, matka větru a tiché zimní noci plné hvězd.
Dávám ti klid a pokoj, když se vítr utiší, jem to hluboké místo uvnitř, 
které nezasáhne žádná bouře.
Jsem okamžik mezi nádechem a výdechem.
Je čas zastavit se a v tichu spočinout.
V mém objetí najdeš klid, můžeš jen tiše rozjímat,
jen tak být, ponořit se do prázdnoty,
ze které se může zrodit něco nového, až přijde čas.
(z kalendáře Slovanských bohyní i foto).

S láskou sepsala

Dáša

Líbí se Vám tento článek?

V knize Deník probuzené ženy najdete 44 různých témat z mého života. Více informací o knize zde.

PS: Pokud toužíte po setkání s některou ze sexuálních Bohyní, připojte se na seminář Krása ženského těla.