Můj osobní příběh

Kdysi jsem prožívala menstruaci jako velmi bolestivou událost. V posledních letech jsem pohled na menstruaci změnila. Tady je můj osobní příběh.

prsten.jpg

Svou první menstruaci jsem dostala ve 12ti letech. Od maminky jsem dostala knihu Děvčátko na slovíčko. Byla jsem tedy připravená. Když jsem ji dostala poprvé, doma jsem se ani nezmínila. Byla jsem zrovna na prázdninách a tak nějak to brala, že už je to tady. Od maminky jsem věděla, že než se ji narodili děti, menstruace byla hodně bolestivá. Občas mně říkala některé příběhy ze svého dětství a mládí. Ze začátku jsem žádné bolesti necítila, ale s přibývajícím věkem se začali objevovat.
V 15ti letech bylo běžnou praxí první dva dny menstruace zůstat doma s velkými bolestmi. Občas jsem zvracela, měla průjmy. Břicho bolelo tak silně, že jsem se často svíjela v bolestech několik hodin. Polykala jsem doporučené pilulky, ležela ve vaně a čekala, až bolest ustoupí. Několikrát jsme dokonce volali pohotovost a já dostala injekci. Pamatuji si stejný scénář.. bolesti tak silné, že jsem mnohdy nevnímala ani co mi lékař říká. Obvykle velmi podobný komentář – po dětech to přejde. A injekce...Pak mi maminka našla v našem domě zdravotní sestřičku, která mně injekce píchala. Bylo to velmi frustrující období. Z menstruace jsem měla strach. Měla jsem strach si plánovat cokoli na dny, kdy se blížila. Tak to trvalo do mého prvního těhotenství. Po porodu, který mně přišel jen o něco málo víc bolestivý než menstruace, bolesti přešly. Začala jsem užívat hormonální antikoncepci. Byla jsem šťastná, měla jsem pocit, že jsem doslova vyhrála boj s menstruací.

Čas plynul....Po cca 10ti letech užívání antikoncepce, kterou jsem občas musela vyměnit, protože úplně nefungovala – krvácela jsem i během braní tablet, jsem dostala migrény. Obvykle první den menstruace, po nějakém čase i první dva dny menstruace. Velmi těžké období. V práci manažerská pozice, která vyžadovala můj 100 % výkon a do toho migrény, které mně dovolovaly omezené pohyby, nejlépe ležení a téměř žádný výkon. Vysadila jsem antikoncepci a přišlo druhé těhotenství. Krátce po porodu jsem se vrátila k antikoncepci. Migrény se vrátily. Začala jsem se zajímat více o sebe a své tělo. Měla jsem pocit, že mu nerozumím a že mně dává jasné signály. Přestala jsem brát antikoncepci. Nicméně migrény pokračovaly. Absolvovala jsem různé semináře, začala se vzdělávat. Četla jsem spoustu článků, knih o psychosomatice. Uvědomila jsem si řadu věcí. Objevila jsem projekt Ženy ženám a dozvěděla jsem se o Cyklické ženě od Mirandy Gray. Byla to pro mě průlomová kniha. Zcela zásadní byl pro mě i kurz Ženský timemanagement. Poprvé ve svých 35ti letech jsem se dozvěděla některé informace.

Zjistila jsem, že menstruovat neznamená jen 5 dnů krvácení a bolesti k tomu. Pochopila jsem, že menstruace je daleko víc. Je to jeden z nejsilnějších nástrojů, které žena má. Náš cyklus nám umožňuje využití neuvěřitelných schopností. Je to vlastně dar a výhoda, kterou mi ženy máme. Začala jsem se pozorovat a využívat svého cyklu. Uvědomila jsem si, že když víc poslouchám své tělo a to doslova...může být menstruace bez bolesti. Zmizely rovněž i migrény. Objevila jsem, že během menstruace disponuju neuvěřitelnými schopnostmi, které se otevírají právě jen na pár dnů v měsíci. Dnes chápu menstruaci jako čas introspekce, kdy na symbolické úrovni něco umírá. Je to čas, kdy naslouchám svému tělu, svému nitru, své duši a kdy se učím o sobě samé. Menstruace je pro mě vstupní brána do mystického světa. Mám respekt k vlastnímu tělu, k vlastnímu prožitku, k cyklu. To, co se se mnou děje v tomto období, vnímám jako jasné signály duše.. je to jakýsi alarm.. pozor něco mi má duše říká. Vydám se na pouť hledání a objevování.. hledání sebe samé. Hledání odpovědí na mé otázky. Někdy je nutné projít i tmou. Ale vždy je na konci světlo a já to vím..není nutné se bát. Menstruaci vnímám jako čas učení. Učení o sobě, svém těle a hlavně zjištění co je důležité, podstatné a co naopak není. Setkání s mou duší je setkání s bohem, vesmírem, poznání nekonečna. Jde o setkání, které je hluboké, moudrost je nekonečná, neskutečná. Kláním se a děkuji. Jsem vděčná, že můžu být žena, jsem vděčná, že menstruace se pro mě stala posvátným časem. Mimo to jsem objevila kouzlo i předmenstruačního období, které jsem do té doby spíš vnímala jako jedno z frustrujících období. Kreativita, která se mě v těchto dnech otevírá je zázrakem a opět vrcholná jen a jen v daných dnech. Uvědomila jsem si, že během předmenstruačního období potřebuje mé tělo více odpočinku. Rovněž při menstruaci. A když odpočinek dostává – menstruace není bolestivá. Dovolila jsem si odpočinek v několika měsících a objevila, že menstruace může být úplně jiná. V období, které přichází po menstruaci, vždycky vše bez problémů doženu. Jsem silná, mám tolik energie, že mohu rozdávat. No a pak přichází ovulační období. Opět kouzelné období, které je skvělé prožít s lidmi. Obvykle začátek ovulace poznám hned ráno, když vstávám. Vlastně když nad tím přemýšlím, každou fázi svého cyklu poznám již při probuzení a prvních pár minutách. Je pravdou, že někdy mě mé tělo překvapí. Obvykle svou moudrostí, hlubokou moudrostí, před kterou se klaním. Miluji svůj měsíční čas. Zamilovala jsem se do své cykličnosti. Stala jsem se opravdu ženou a začala využívat svého cyklu v práci i osobním životě.